2014

Spousta lidí píše, jak byl  2014 k ničemu, další lidé nadávají na ty první. Můj 2014 měl svá pro a proti, ale stejně bych byla ráda, kdyby nový rok byl lepší, než ten starý. Upřímně, tak náročnej a debilní rok jsem dlouho neměla.



V lednu jsme si oslavili Nový rok u Vojty a na ohňostroje se koukali z Chodovského mostu. Já sama už byla mrtvá z učení a knih a byla jsem ještě mrtvější z toho, že zkouškové teprve začíná. Chemii i první pomoc jsem porazila na celé čáře, biofyzika si zase důkladně pohrála se mnou. Do nového školního roku jsem v únoru šla s tím, že si buď v červnu opravím zápočet nebo budu opakovat celý předmět. Už tehdy jsem byla mírně nahlodlá k tomu, že s tím vším seknu, bohužel jsem si ale nestila podat na nic přihlášky a tam musela zásadní rozhodnutí počkat na později.
Někdy během ledna nebo února mi Vojta oznámil, že v práci podal výpověď a tím pádem se může během dubna přestěhovat za mnou do Brna.
V kině jsem byla na Ronin 47 s mamkou.

Jak už jsem psala, v únoru začala škola a ta mi tak nějak všechno slila dohromady až do září. Chodila jsem do školy, následně domů, tam jsem sedla na knihy a občas se šla za svým chlapem nebo kamarády odreagovat na internet. Poznala jsem nové taje histologie, videa o parafínovém bločku a ve škole si začala dělat takové ty opravdovější kamarády. Také jsem byla na prvním blešáku a začala jsem občas chodit ven s Re. :)

V březnu jsem se rozhodla, že můj nový cosplay na Animefest, bude čánská Chang'e ze Smitu a začaly sme na ní s mamkou pracovat. Z histologie jsem umírala trochu víc, než bylo zdrávo. Robo mě vytáhl do kina na Pompeje a krásně jsme si u nich pobrečeli smíchy.

Duben byl celý ve znamení cosplaye a anatomie. Dodělávala jsem Chang'e na Animefest a začínala se připravovat na anatomické pitvy, které měly být na konci května.
Někdy na začátku dubna se přestěhoval Vojta a protože zatím nechodil do práce, měli jsme na sebe dost času. Většinu jsme ho propařili u Heroes 5 a ničeho nelitujeme.
S Anet jsem točila pár scének do cosplay videa na Animefest, do kterého jsem se tak nějak napůl vecpala sama, protože "my ti ani nechtěli říkat, ty máš teď hodně školy".
Zašla jsem si do kina na druhého Kapitána Ameriku a byla našená z toho, jak krásně Marvel napravil ty hrůzy z Thora 2 a Iron Mana 3. Na Kapitána jsem pak musela nutně ještě jednou.

Květen byl jeden z nejnáročnějších měsíců v roce, ale to už tak většinou bývá. Kostým Chang'e jsme dokončily hodinu před soutěží, já si zažila pár nocovek a fantastické zážitky s pájením obvodů na čelence v šest ráno. Na Animefestu jsem viděla hodně lidí a hodně lidí jsem i poznala. Porota byla velice milá a soutěžící také. Celkově atmosféra soutěže byla letos lepší, než byla třeba loni. Nakonec jsem postup na Eurocosplay znovu vyhrála a jsem z toho happy doteď.
Na konci května mě čekaly první pitvy, první kurevský smrad a první all-day-in-white-coat stavy. Zkoušení jsem nakonec nedala, ale pitvy jsem úspěšně absolvovala a celkem jsem se natěšila na zkouškové.

Červen byl hořkosladký. Dodělala jsem zápočty, měla jsem nějaký zkoušky a spousta zkoušek mě ještě čekala.
Vojta dostal práci a také jsme začali více chodit ven. Chodili jsme na Ignis Brunensis a letos to bylo snad poprvé po dlouhé době, co jsem viděla téměř všechny ohňostroje.
Robko mě vytáhl do kina na Jak vycvičit draka 2, jakožto velké odreagování před biofyzikou, kterou jsem nakonec nedala.

Na začátku července jsem měla poslední termíny zkoušek a pomalu to přestávala dávat. Věděla jsem, že mi tři relativně těžký zbývají na konec "prázdnin" a že budu mít co dělat. Na svatbě své tety jsem se od části rodiny dozvěděla, jak velký disappointment pro ně jsem, ale i přes to jsem se pokusila si užít svatbu.
Během zbytku měsíce jsem se učila, dělala cosplay Mami Tomoe z Madoky a na konci měsíce jela na Advík pro trochu klidu a odreagování.
Vyrazila jsem do kina na Hercula a Guardians of the Galaxy.

V srpnu se už moje záchvaty úzkosti a depresí způsobené školou začaly stupňovat a trochu se na mně podepisoval fakt, že jsem hlavně seděla doma s knížkou. Natsucon jsem zrušila, zato jsem si na jeden den odskočila porotcovat cosplay soutěž na Conci, zároveň s Hagu a Kuromarem.
Pracovaly jsme s mamkou na prokleté Meridě, kterou jsme původně plánovaly na Conec, pak na Natsu, pak na Litvu a nakonec jsem ji pořádně vytáhla až v říjnu.
Po dlouhém vybírání kandidátů na cestu do Litvy mi nakonec bylo nabídnuto jet jako team leader. Řekla jsem si, že když dám zkoušky, bude to krásná odměna a odreagování.
Nedala.

Na začátku září jsem se definitivně rozhodla, že se školou končím, že mi to za ty nervy nestojí a raději budu rok pracovat a vybírat novou školu.
Někdy na začátku se jelo do Litvy a bylo velice magnificent a epic. Až na tu pohanku.
Začala jsem chodit víc ven, potkala pár známých, které jsem neviděla dost dlouho, byla v kině na Sin City.
Začala jsem si léčit zanícený močák a žaludek (thank you stress) a trochu se vzpamatovávat z deprese, která přišla po mém školním selhání. Tátova přítelkyně mi nabídla, že bych mohla na ten rok jít pracovat k ní do firmy a já to dost nadšeně vzala.

Říjen byl měsíc mých narozenin a taky měsíc, kdy se věci začaly trochu spravovat. Dodělala jsem cosplay Meridy a byla pozvána na Nanacon přednášet o cosplay vystoupeních. S Kanou jsme měly panel o Eurocosplayi a nakonec nám Hintzák odmoderoval epickou talkshow.
Oslavila jsem svátek, narozeniny a podepsala jsem smlouvu do své nové práce.
V půlce měsíce jsem začala opravovat Chang'e, abych s ní na konci října mohla jet do Anglie na Eurocosplay. Jako můj helper nakonec jela Kana a dost mě zachránila, chvílemi to vypadalo, že pojedu úplně sama. Eurocosplay byl moc fajn, jen mi tam tak nějak chyběl ten spřízněnej partner. Děkuji Lass, Cath a hlavně Miki, že to tam se mnou tak přečkaly a dělaly se mnou hovadiny. Burger za 350 korun, Faramir and shit.
Od října jsem hrdým majitelem plyšového tribbla.
Poslední den října jsem odjela na Akicon.

 

Na začátku listopadu jsem byla stále na Akiconu a příjemně tak završila conovou sezónu.
Nastoupila jsem do nové práce a zatím můžu říct, že se mi tam moc líbí a kolektiv máme super. Pracovně je to záhul, ale já tak nějak nemám ráda, když není co dělat, takže mi nová práce plně vyhovuje.
Na votoči jsem začala prodávat staré hadry a trochu jsem se zvládla dát dohromady.
Začala jsem se zase vídat více s vlastním chlapem a hlavně s ním dělat společné prasácké nálety na kuchyni.
V kině jsem viděla Interstellar a pak jsem dlouho nevěděla, co se svým životem.

Prosinec byl hektický i odpočinkový zároveň. Nemusela jsem dělat na žádném novém cosplayi, ani se připravovat na žádný con.
U nás doma se chystaly vánoce, peklo cukroví a biskupský chlebíček, sháněly se dárky a hromadně se balilo.
Dostala jsem svoji první pořádnou výplatu a koupila si z ní boty.
Byla jsem na prvních přijímačkách a znovu viděla Interstellar. Už zase nevím, co se svým životem.
Byla jsem na Pottermore vánočním srazu, vánočním večírku naší firmy a nakonec jsem zvládla oslavit vánoce i se všemi částmi své rodiny. Část mých vánočních oslav čeká ještě na leden, kdy je dojedeme s Vojtou.

Velice nerada dělám předsevzetí, ale jsou věci, které bych příští rok chtěla nějak zvládnout.
1) Dostat se na školu, která mě bude bavit a psychicky mě nezničí tolik jako medina. Mělo by to být něco, co bude fajn, budou v tom oboru místa a rodina si nebude myslet, že jsem póvl se školou pro školu. (Ideální by byla psychologie... *šeptá*)
2) Víc cvičit, kvůli zádům a vlastní fyzičce.
3) Jíst pravidelně.
4) Začít s Vojtou chodit do tanečních a sama na kurzy němčiny.
5) Udělat cosplay Reginy na Animefest a Yennefer na Advik. Další kostýmy, co jsou v plánu, jsou více neurčité a budou záležet na tom, jak moc budu stíhat ostatní.
6) Přednášet alespoň na třech conech. Už mám domluvenou přednášku na Zimní Advik - "Cosplay trendy v průběhu věků". Dále "Eurocosplay - co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat" na Cosplay Party a "Jak vystupovat na jevišti a neztrapnit se" na Animefest. Reprízy budou podle toho, jak to pravidla conů dovolí. :)
7) Víc se vidět s lidmi. Víc chodit ven se starými příteli, nakopnout ty, co se neozývají a vyrazit třeba do Prahy za bandou, se kterou se nezvládám vídat normálně.
8) Víc číst, hrát hry, koukat na filmy.
9) Dokoukat Korru.
10) Znovu se podívat na Neon Genesis Evangelion, když už máme ten 2015.
11) Trochu si srovnat osobní, partnerský a rodinný život. Určit si priority a vyřešit pár věcí.