Pitevna

Vím, že v poslední době moc nepřispívám, ale když jste medik a zároveň cosplayer na plný úvazek, toho času na zbytek věcí moc nemáte a obvykle ho chcete vyplnit třeba jídlem, spánkem a chozením na záchod... Každopádně právě za sebou mám pitevní týden a jeden moc důležitý test. Další zkoušky mám až za týden a proto bych vám mezitím mohla něco málo nadatlit.
Hodně z vás se ptalo, jak to vlastně probíhá na pitevně a anatomických cvičeních a já kdesi na asku slíbila, že o tom napíšu článek, až budu mít tu letní dávku pitev za sebou.
Předem se omlouvám, že zde nebudou žádné mnou pořízené fotky. V anatomickém ústavu se nesmí fotit, ti lidi přecijen kdysi byli živí a je to jen jejich dobrá vůle, že se nechali rozřezat na učební materiál.

KAM SE CHODÍ
Anatomický ústav je v nejodlehlejší části školy a pitevní sály jsou v podzemí. Už toto tomu všemu dodává fantastický feel. Několikery dveře, oddělené šatny a následně vlez do několika pitevních sálů, které vypadají přesně tak, jak člověk očekává. Kachličky na stěnách, kovové pitevní stoly, nástěnné učební malby a 3D modely preparátů.

KOSTIČKY 
Zezačátku na vás jdou jemně. Dostáváte kostičky, paní doktorka se vás ptá, co je to a to za jamku nebo drsnatinu, vy nadáváte na množství kanálků ve spánkové kosti a vrčíte, že os sphenoidale vypadá, jak nasraná vážka.

PŘITVRZUJEME...
Následně dostáváte "mokré preparáty", což jsou naložené preparáty (aby se nezkazily), vždy na hodinu vytažené z pochybné kádě plné shitů. A protože jste v prvním semestru, jsou to ohlodané kosti se zbytky šlach a ligament. Zde začíná známý pitevní smrad.

ČEŠTINA
Přibližně v tomto stádiu začínáte zapomínat, jak se ty věci sakra řeknou česky a přivádíte tak celé své okolí do trapných situací, protože ne vždycky vám vaši blízcí rozumí.

"BLUDNÉ" STOLY
V další fázi se vám začnou během hodiny objevovat stoly překryté modrým igelitem, na kterých evidentně někdo leží. Objevují se v náhodném počtu 1 - 3.

PRVNÍ MRTVOLA
 "Já vás radši připravím na to, co vás čeká. Kdo ví, že se mu udělá blbě, ať jde dozadu." S těmito slovy sundává paní doktorka modrý igelit a pár ručníků z mrtvého těla.
V hodně lidech hrkne, pár lidem se udělá zle a někteří po prvotním překvapení přilezou zvědavě ke stolu a sledují, jak paní doktorka vytahuje z těl orgány a povídá vám, co je co.
Tělo samo o sobě je obvykle staré, hnědé, smrdí a kromě toho, že má rozřezanej hrudník a vytažená střeva, vypadá, že spí.

KONEC PRVNÍHO SEMESTRU
Přichází přezkoušení z kostí a kloubů, u kterého hodně záleží na tom, jak moc se to chcete učit a ještě více záleží na tom, kdo vás z toho zkouší.
Svaly se obvykle nikdo nestíhá naučit, protože v ostatních předmětech se začne brutálně tlačit a vy si musíte rozmyslet, jestli je důležitější dostat zápočet v biofyzice nebo umět svaly, které stejně zase zapomenete, než je budete opravdu potřebovat.

DRUHÝ SEMESTR
Přichází druhý semestr. Pár lidí má všechny pruby, spousta nemá hotovou biofyziu, ale všichni jsou plní nadšení a očekávání. Na první hodině se dozvíte pravidla a hned se jde na orgány a probírání všech možných i nemožných soustav.

SPLANCHNOLOGIE
Těl na sále ubývá, zato přibývají kádě s hromadou orgánů. Každý stůl dostane do začátku tácek a pár talířků (jak morbidní), na které si naloží orgány. A pak se v tom celou hodinu hrabeme a hrabeme a učíme se a učíme...
Na tělech si ukazujeme orientaci a ubývá lidí, co se na těla štítí sahat a dívat se. Těla totiž mají (KONEČNĚ) zakryté hlavy, takže se člověk tak moc nezaměřuje na obličej. Obličej moc konkretizuje a to člověk nepotřebuje, má-li tělo pod sebou brát jako učební materiál.

SMRAD
Také to na pitevně začíná víc a víc smrdět. Někomu to vadí více, někomu méně. Spousta lidí z toho smradu kýchá a kašle, protože je hrozně vlezlý. Ale trocha voňavky napatlaná pod nosem řeší spoustu věcí.

ARASHI JE GHÚL
Já osobně mám na pitevně větší problém, než je smrad. A tím je hlad. Kdo mě aspoň trochu zná, ví, že v půlce hodiny dostávám při pohledu na "maso" pořádný hlad.
(Přijdu si hrozně... )

PRACKY, HNÁTY, ZÁDA...
Začínáme se připravovat na letní pitvy. Všichni víme, že se celou topografii končetin nenaučíme jen za ten týden, co se pitvaj, protože jen blázen si za týden zvládne připomenout všechny kosti, šlachy, ligamenta, doučit se svaly, nervy a cévy.
Kantoři s tímto počítají a proto pár posledních hodin semináře věnují tomu, že nám donesou loňské vypitvané ruce, nohy a záda a my se to můžeme učit a opakovat si.
V ten moment začínají nadávky na "ty trubky před náma, omg, dyť tady je urvaná vena saphena magna, tenhle pitomec tady přeřezal nervus tibialis, ježiš, to sou pitomci, to my to uděláme líp".
Také začínají spekulace na téma "to tý ženský nemohl někdo udělat pedikúru, to se nemoh tenhleten před smrtí oholit, ježišmarja, nohy smrděj normálně, natož naložený ve formaldehydu, fuj..."

PRVNÍ PITVA
Pořídíte si skalpel, čepelky, další rukavice a pinzetu. S bílým pláštěm, přezuvkama a věcma na převlečení valíte na pitevnu, kde už leží potřebné věci. Na jednotlivých částech těla se ob den střídáte.
Já osobně na svojí první pitvě párkrát málem omdlela. Bylo to v době hroznýho vedra a na sále jim přestala fungovat klimatizace. V kombinaci s mým nízkým tlakem dost nic moc.
Řezání do lidí v tento moment nikdo neřeší, jediné, čím se lidi během pitvy zabývaj, je to, že jim přestává řezat skalpel a že je bolí záda. A že v žádným případě nebudem chirurgové.
Spousta lidí se začíná čím dál tím víc děsit zkoušení, které nás na konci čeká.

PITEVNÍ TÝDEN
První dva dny makáme jak šroubci, čistíme příšerný množství tuku a postupně si na všechno zvykáme. Třetí den je skoro všechno hotovo a my všichni máme čas na učení se.
Průser spočívá v tom, že ono to nějak vypadá v atlase, ale v reálu to není tak rozkošně barevné a hezky seřazené. Na konci pitev to vypadá přibližně tak, že vám na stole leží končetina a vedle ní jsou z ní vytahané všechny útvary. A teď babo raď.
Navíc se zde můžou vyskytovat určité anomálie, někomu chybí ten a ten nerv, někdo má urvanou tu a tu venu nebo arterii.
Čekáme, až na nás začnou nadávat prváci, co přijdou po nás, že "ti pitomci urvali tohle, přeřezali tamto". Pitevní týden vás naučí, že se tomu nevyhnete.

Snad jsem vám alespoň trochu přiblížila dění u nás na škole a já jen doufám, že jsem tímto článkem neporušila jeden z mnoha předpisů... Ale ještě jsem si schválně projela pravidla, školní řád a stránky anatomického ústavu a nic jsem nenašla. Popravdě zde nepíšu nic, co by si mezi sebou studenti už dávno neříkali a nic, co by neřekli i studentům z jiných fakult.

Zdroj obrázků: Humor LF MU a Motolkomix